Máte dva adepty na novou pracovní pozici. Jedním je váš dlouholetý známý, který sice nemá vysokou školu, ale v oboru se pohybuje už asi rok, takže se v něm celkem orientuje. Má kontakty, umí vystupovat před lidmi a nemusíte ho zaučovat. Druhým uchazečem je mladík, který maturoval s vyznamenáním. Na vysoké získal titul jako premiant. Má tedy mnohonásobně hlubší teoretické znalosti. Praxi má při nejlepším měsíční. Přes Erasmus+.

Otázka je jasná:kdo místo dostane? Většina z nás, nehledě na to, jak moc tvrdí, že by byli objektivní zvolí stejnou možnost. Dá přednost zkušenějšímu před více vzdělanějším. Praxi před titulem. Známému před neznámým. Což je naprosto přirozené a neobjektivní, ale takoví už lidé prostě jsou.

Lidé se s tím pak většinou vyrovnávají dvěma způsoby. Jedni si z toho vůbec nic nedělají. Druzí mají výčitky, že více neprostudovali životopisy obou zájemců, takže oba neměli stejnou šanci.

Mám pro vás zprávu, která je dobrá i špatná zároveň. Nikdy nikdo nemá stejnou šanci. Ať už se snažíte sebevíc, můžete rozdíly pouze zmenšit, ale nemůžete je zcela smazat. Takový život už ale je. Zdá se vám to nespravedlivé?

Vždycky, když někde trochu odeberete, musíte zase jinde trochu přidat. Tak aby všichni vybíhali ze stejné startovací pásky a běželi stejnou vzdálenost. Můžete se na svou budoucí práci připravovat sebe důkladněji a sebe déle, pokud ale proti vám nastoupí někdo, kdo už se se svými “budoucími” kolegy a šéfy zná, pak nemáte nejmenší šanci práci dostat.

Proto říkám: “dělejte si kontakty”. Mějte zájem o lidi a nebojte se je jen tak oslovit, popřípadě zavolat. Prokazujte laskavosti svému okolí i když v tu danou chvíli z toho nic nemáte. Jen tak. V budoucnu se vám to skutečně vrátí. Navíc děláte dobré jméno sobě nebo firmě, ve které nyní pracujete. Další výhodou je reklama zdarma. Lidé si o vás řeknou, když se k nim budete chovat slušně.

Neříkám samozřejmě, abyste každému hned na potkání lezli do zadku. Klub rektálních alpinistů je už tak dost početný. Někdy stačí prosté a upřímné poděkování či malý kompliment. Většina lidí to ale nedělá, pokud doopravdy nemusí. Například pokud jim nejde o peníze či povýšení v práci. Někdy jim to dokonce připadá trapné nebo se to nehodí do jejich ”Nezajímá mě, co si o mně ostatní myslí” stylu. Buďte jiní.