Dnešní blog bude trochu odlišný od těch předchozích. Budeme zpovídat Annu Nevrlou, jednu ze spoluatorek politicky laděné písně Spasitel M., k němuž jsme letos na přelomu léta a podzimu točili videoklip. Dozvíte se jak vlastně celá píseň vznikala a jaké byly první reakce na její provokativní text.

Jak jste přišli na nápad složit píseň o panu Zemanovi? Bylo od začátku všechno naplánované nebo to byla okamžitá inspirace?

Žádný plán jsme neměly. Nápad přišel zčistajasna. Kdyby nám někdo v té době řekl, že na to za rok budeme natáčet videoklip, asi bychom se mu vysmály do obličeje.

Co tedy bylo tím prvotním spouštěčem, který vás k tomu přivedl?

Celá skladba vznikla na polském Jamboree (nadnárodní skautské setkání, konající se jednou za čtyři roky; pozn.) Seděla jsem ve stanu s kamarádkami, v ruce ukulele a otravně jsem něco brnkala. Z vnějšího okolí se ozývali Egypťani, Maďaři a spousty dalších nesrozumitelných hlasů, povětšinou exotických kolemjdoucích. Když v tom jsem poblíž našeho stanu uslyšela mužský hlas, který pronesl krásnou, srozumitelnou češtinou: „Čechy máme...“ Víc už jsem nepochytila, protože odkráčel s pokračováním svého sdělení někam směrem k jídelně.

A to je všechno? Opravdu to bylo až takhle jednoduché?

Naprosto to stačilo. Chytla jsem se jeho věty a ukulele (což mi moc práce nedalo,  protože jsem ho celou dobu držela v náručí) a začala na ty nejjednodušší čtyři akordy brnkat a pět první blbosti, co mě v návaznosti napadly. Pak to šlo jedno s druhým

„Čechy máme, Čechy máme, Slezsko máme, Moravu máme.“ 

„Hohooo, to je dobrý.“

„Všechno máme! Všechno máme, pivo máme…“

No a už to jelo. Nakonec se z našeho stanu začal ozývat chytlavý popěvek, který jsme zhodnotily za vhodný refrén:„Miluju Miloše Zemana, miluju ho od večera do rána! Volím Miloše!!!“

Jak na to reagovalo bezprostřední okolí?

Náš stan (i když byl zavřený) vzbudil po chvíli vcelku velkou pozornost, i když asi ne všem se to zamlouvalo. S holkama jsme pak domyslely další skvělé sloky, vlastně hlavní gró celé písně. Nevím jak kolemjdoucí, ale nás to bavilo (smích). 

Předpokládám, že tím to neskončilo.

To rozhodně ne. Ten největší trapas měl ještě přijít. Rozhodli jsme se totiž přihlásit do zdejší talentové soutěže. I přes poměrně velký potlesk se píseň setkala s velkým nepochopením. Opravdu velkým. Kolem patnáctiset lidí nerozumělo ani slovu. Pár Čechů možná rozumělo, ale nepochopilo. Museli jsme se jen usmívat a bavit se komentáři lidí, kteří za námi chodili a ptali se na věci typu: „A vy toho Miloše fakt volíte, jo? Vy ho jako fakt milujete, jo? Vždyť byl opilej u těch korunovačních klenotů. Já si myslim, že teda dělá ostudu. A vy ho milujete, jako fakt, joo?“

Jak myslíte, že budou lidé reagovat na klip?

Myslím, že podobným a zajisté ještě horším reakcím se píseň nevyhne ani teď, skoro rok po vzniku. Je spousta lidí, která to nepochopí. Nejen Egypťani nebo Maďaři. Doufám ale, že většina ohlasů bude pozitivních.